Dnes jsme připravili rozhovor s jedním z dalších talentovaných mladíků v našem týmu. Honza Tesař je navíc odchovancem Dukly. Extraligu si ovšem poprvé zahrál už v sezoně 2009/2010 v dresu Dvora Králové, pak ale zamířil zpátky do Prahy, kde se stal se platným obranářem. V útoku se navíc v pivotu mohl učit od zkušeného Kamila Piskače. Nyní jej sice zbrzdilo zranění, které si nešťastně přivodil na hřišti Přerova, ale podle hesla: „Důležité je nepřestat v sebe věřit“, které vyznává, můžeme čekat, že se co nejdřív zapojí s maximálním úsilím do rehabilitací a tréninku. Brzy se tedy můžeme těšit na návrat čísla 26 do sestavy. O zranění, o vyrovnanosti letošní extraligy, o studiu na vysoké škole i o mnohém dalším jsme si povídali v následujcím rozhovoru.

1)  Honzo, měli jste možnost jít do čela, místo toho se po prohře v Brně propadáte tabulkou. Jak zápas v Brně hodnotíš? Jaké byly hlavní příčiny prohry?
Utkání jsem kvůli svému zranění sledoval pouze z domova na tvcomu, tudíž mi asi nepřísluší hodnotit výkony na palubovce. Utkání bylo velmi tvrdé, plné vyloučení. Excelovali oba gólmani, možná, že kdyby se nám podařilo proměnit více šancí, mohlo mít utkání jiný průběh.

2) Při utkání v Přerově Tě ze hry vyřadilo zranění. Co přesně se tam stalo?
V kontaktu s protihráčem jsem si vykloubil rameno. Byl to naprosto běžný kontakt, kterých během zápasu podstoupím spousty. Nevím, proč zrovna teď rameno nevydrželo, nejspíš se celý pohyb horní končetiny odehrál pod nějakým nepřirozeným úhlem a kloub to neunesl. Naštěstí byl na místě Jirka Neumann, který mi rameno bezprostředně po vykloubení ihned nasadil zpátky. To by snad mělo urychlit rekonvalescenci, protože nedošlo k velkému otoku. Záleží také na rehabilitaci, jak se povede rameno opět plně rozpohybovat a naposilovat.

3)  Zranění jsou i další tví spoluhráči. Například Štěpán Krupa nebo Martin Lehocký. Myslíš, že se Dukla dokáže vyrovnat s dlouhodobější ztrátou několika hráčů?
Jak Štěpán, tak Martin patří mezi velké opory našeho týmu, jejich absence je samozřejmě znát. Důležité však je, aby se dali zcela do pořádku a nic neuspěchali. Se zdravím by se nemělo hazardovat. Věřím, že jak hráči, tak trenéři udělají všechno proto, aby náš systém fungoval i bez zraněných hráčů. Myslím, že oproti ostatním klubům v lize máme kádr docela široký. Takže by se mančaft měl se ztrátou vyrovnat, zranění ke sportu bohužel prostě patří.

4) Jak teď trávíš čas, který bys jinak trávil na tréninku nebo v posilovně?
Snažím se ho trávit prospěšně. Ve škole jsem teď aktivnější, abych si splnil povinnosti, které jsou třeba. To souvisí i se samostudiem a podobně. Jsem teď ve třetím ročníku, tak chci dát škole maximum, aby se mi na jaře podařilo získat bakalářský titul. Pak se uvidí co dál. Také se snažím poznávat nové věci, na které během sezony normálně nemám čas. Je třeba si trochu rozšiřovat obzory.

5) Čekají vás Lovosice, které za sebou mají kvůli poháru EHF náročný program, ale v extralize se jim celkem daří. Co od vzájemného duelu očekáváš?
Určitě to bude pro fanoušky pěkné utkání. Myslím, že bude velmi rychlé a padne hodně gólů. S Lovosicemi jsou zápasy vždycky vyrovnané až do samého závěru. Oni sice teď o víkendu vypadli z poháru EHF, ale řekl bych, že se jim poslední utkání s velmi silným soupeřem z Makedonie mimořádně povedlo a že budou chtít ve stejném duchu pokračovat i v lize. Otázkou samozřejmě může být, jak se na hráčích projeví fyzické vyčerpání z těžkých utkání. Pokud se ale nepletu tak mají týden na načerpání sil a přípravu na zápas s námi, takže bych nespoléhal na to, že v tak zajímavém a důležitém utkání, které nás čeká, jim dojdou síly.

6) Liga je letos nesmírně vyrovnaná. O elitní šestku se může reálně prát hned osm týmů. Mistr ze Zubří je až na osmém místě, Karviná je sedmá. Ligu vede loni nevýrazné Brno. Jak si tento obrat vysvětluješ?
Pokud se nepletu, tak i loni bojovalo o šestku osm týmů, v tom nic neobvyklého nevidím. Momentálně je liga vyrovnaná. Soutěž je ještě na začátku, až po Vánocích se uvidí, jak na tom kluby opravdu jsou. Sezona včetně nadstavby je hodně dlouhá, časem se projeví fyzická připravenost, můžou se objevit zranění a tak dále. Teprve konečné zúčtování bude spolehlivým měřítkem.

7) V Dukle jsi na rozdíl od mnoha dalších spoluhráčů už od malička. Které období v Tvé kariéře Tě nejvíce zformovalo?
Je pravda, že jsem jeden z mála hráčů, kteří na Dukle působí už od těch nejnižších kategorií. Avšak s mnohými spoluhráči jsem se potkal už v dorosteneckých kategoriích.  K Dukle přistupuji jako ke klubu, který mě vychoval. Myslím si, že ve všech kategoriích a od všech trenérů, za které jsem tady hrál, jsem si vzal něco podstatného, bez čeho bych se nyní neobešel. Prošel jsem si různými obdobími, ať už se dařilo nebo naopak přicházela jedna porážka za druhou. Důležité je nepřestat v sebe věřit a dávat do každého zápasu i tréninku maximum. Výsledky se pak určitě dřív nebo později dostaví.

8) Podobně jako Kuba Kastner nebo Vojta Bělohlav sis zahrál extraligu i za Dvůr Králové nad Labem. Jak na toto angažmá vzpomínáš? Co Ti dalo, co Ti vzalo?
Toto angažmá pro mě bylo přínosné v tom, že jsem už od 18 let mohl hrát nejvyšší soutěž v ČR. Další důležitá věc byla možnost poznat nové prostředí, nový tým a trenéry. Naopak nevýhodou bylo určitě dojíždění. Cesta do Dvora z místa mého bydliště trvá něco okolo 2 hodin jízdy autem v plynulém provozu, což není zrovna ideální. Další nevýhoda té doby byla, že jsem byl zrovna v maturitním ročníku, takže jsem se musel věnovat i přípravě k maturitě.

9) Kudy byses chtěl ve své házenkářské kariéře ubírat? Láká Tě třeba zahraniční angažmá?
Samozřejmě mam vytyčených několik cílů, kterých bych rád dosáhnul. Tím teď ale trochu předbíhám. Hlavní je především zvládnout tento rok. Dokončit tuto sezonu s týmem úspěšně a i ve svém školním tažení být úspěšný. Pak se teprve uvidí, co se bude dít dál.

10) Studuješ vysokou školu a díky tomu patříš k týmu akademických mistrů světa. Jak vysoko tento úspěch řadíš? Jak těžké pro Tebe je skloubit školu a sport?
Řadím ho spolu se ziskem titulu v extralize hodně vysoko. Ať si tvrdí každý co chce, ale podle mě to byl náročný turnaj. Sešli jsme se tam jako tým, který se svou bojovností vystoupal nejvýš jak mohl a nechal za sebou i kvalitnější soupeře, než jsme byli my. Školu a sport se snažím skloubit tak, abych nešidil ani jedno z toho. Není to jednoduché, ale na druhou stranu je spousta sportovců, kteří současně studují, takže zvládat se to evidentně dá.

11) Prozradíš jaké jsou tvé největší házenkářské vzory?
Líbí se mi siloví hráči, kteří zároveň disponují rychlostí a dobrou technikou. Konkrétní hráčský vzor nemám. Obdivuji všechny hráče, kteří se dokázali prosadit ve světovém měřítku a jsou úspěšní třeba i po konci své hráčské kariéry.

12) V útočné hře se pohybuješ na pivotu. Na tomto postu má Dukla velkou osobnost – Kamila Piskače.  Naučil ses od něj něco důležitého?
Kamil je jednoznačně osobnost ligy. Je to velký hráč, který už něco dokázal a ještě dokázat může. Snažím se od něj učit jak při tréninku,tak v zápase. Kamil je velmi vyspělý hráč nejen po herní stránce ale i po té mentální (i když se občas vzteká :)), učit se od něj mohou nejen pivoti, ale všichni mladí hráči u nás v týmu.

13) Žije házenou i Tvoje okolí (přítelkyně, rodina), nebo se o Duklu moc nezajímají?
Moje rodina i má přítelkyně se o Duklu i házenou zajímají. Pravidelně nám chodí fandit na domácí utkání. Když hrajeme venku, tak nás podporují a drží palce alespoň přes internetové přenosy. Sledují dění v tabulce extraligy, ale třeba i světové šampionáty. Především mamka, sestra a přítelkyně se mnou prožívají každý úspěch i neúspěch. Velmi mě podporují, jak po psychické stránce, tak z hlediska zázemí, což je pro každého sportovce velmi důležité. Patří jim za to velký dík!