Další z mnoha rozhovorů, na které jste si na našem webu už zvykli, bude v něčem výjimečný. Tentokrát se totiž nedozvíte nic nového ani o někom ze současného hráčského kádru Dukly, ani o členech relizačního týmu. Na otázky nám totiž odpovídal jeden z bývalých hráčů Dukly, kteří ve své kariéře pokračují v zahraničí – Radek Horák. Tento urostlý házenkářský reprezentant  pochází z Brna, kde s házenou začínal. Odehrál tam i několik interligových zápasů, v nichž mu byl spoluhráčem mimo jiné také Kamil Piskač. V roce 2007 se začala psát další kapitola v Radkově kariéře. S pražskou Duklou, kam tehdy přestoupil, dokázal během pěti let vybojovat 3 bronzové a jednu stříbrnou medaili. Byl také jedním z pilířů kádru, který v sezoně 2010/2011 vrátil po dlouhých 16 letech do Prahy titul mistra republiky.
Radkových reprezentačních i ligových výkonů si brzy všimli v zahraničí. V polovině minulé sezony (leden 2012) tak podepsal půlroční kontrakt s francouzským prvoligovým týmem US Ivry, který tou dobou bojoval o setrvání v soutěži. I díky Radkovým výkonům ovšem nakonec Ivry skončilo na 9. místě a vyhnulo se sestupu. Přesto vedení týmu s Radkem neprodloužilo smlouvu, a tak si musel hledat nové angažmá. Na dvouletém kontraktu se nakonec tento bývalý hráč Dukly dohodl s druholigovým francouzským týmem Grand Nancy ASPTT.
V následujícím rozhovoru se dočtete o podrobnostech týkajících se dvou posledních přestupů Radka Horáka, zjistíte, co se mu na Francii líbí a v čem naopak nedá dopustit na Českou republiku nebo získáte názor  na rozdíly mezi současnou českou extraliou a franouzskými soutěžemi od hráče přímo ze země galského kohouta.

Už se k Tobě dostala stříbrná medaile Dukly za sezonu 2011/2012, na jejímž zisku ses také podílel?
Medaile se ke mně ještě nedostala a popravdě by mě zajímalo, ve kterém šuplíku je schovaná 🙂 Až přijedu do ČR, tak si ji musím vyzvednout.

Jak probíhal přestup do Ivry? Jak se vlastně házenkář z české extraligy dostane do zahraničí?
Vyhlédl si mě francouzský manažer a pak už šlo vše poměrně rychle. Hodně záleží na cílové zemi. Třeba ve Francii je potřeba jednat vždy s manažerem, který má licenci od francouzského svazu házené. Ten pak hráče zastupuje při jednání s klubem.

Sehrál v přestupu do zahraničí nějakou roli fakt, že jsi byl vidět v národním týmu nebo že jsi s Duklou hrál evropské poháry?
Myslím, že to byla kombinace více faktorů. Díky Dukle jsem mohl hrát evropský pohár a dostat se i do reprezentace a tam se trochu ukázat. Později mi říkali, že mě doporučili čeští hráči, kteří hrají nejvyšší francouzskou ligu.

Překvapila Tě ta nabídka? Váhal jsi, nebo ses rozhodl hned?
Zahraniční angažmá jsem si stoprocentně chtěl zkusit, na druhou stranu se mi ale příliš nechtělo odcházet v půlce sezony od rozdělané práce. To byla asi největší překážka při rozhodování, a to nebylo snadné.
Na druhou stranu šlo o dobrou nabídku a říkal jsem si, že se to už nemusí opakovat, proto jsem nakonec kývl.

Co Ti dalo z hlediska zahraničního působení angažmá v Dukle? Doporučil bys mladým českým nadějím Duklu jako mezistupeň před odchodem na zahraničí angažmá?
Dukla mě naučila na sobě pracovat, bojovat, chtít vyhrávat… Všem bych Duklu doporučil. Je to jeden z nejlepších českých klubů, má velmi dobré zázemí a pokaždé ty největší ambice.

Jak hodnotíš svoje působení v Ivry? Stálo za to? Byla to velká zkušenost, nebo jsi byl spíše zklamaný?
V Ivry jsem nastupoval hlavně v obraně. V útoku jsem prostor nedostal. Přesto to byla zkušenost k nezaplacení a jsem moc rád, že jsem takovou příležitost dostal. Hodně věcí pro mě bylo nových. Chvilkami to byl boj, ale hlavně šlo o tu velkou zkušenost.

Proč jsi tedy po půl roce změnil tým?
Tým jsem změnil, protože se do Ivry vrátili hráči po zranění a mně z toho důvodu neprodloužilo vedení klubu smlouvu. Hledání dalšího klubu snadné nebylo, ale výsledek stál za to. Nancy je moc krásné město, jsem tu velmi spokojený. Akorát po herní stránce se nám zatím nedaří. Momentálně se nacházíme na jedenácté pozici ze čtrnácti. Moje pozice v týmu je podobná jako v Ivry. Ale i když je tu velká konkurence, už se pomalu dostávám i do útoku.

Jaké to bylo hrát jednu z nejlepších soutěží světa? Cítil jsi zadostiučinění za léta tréninku a dřiny, nebo jsi na to tak nenahlížel?
Když jsem byl v Ivry, tak jsem nad tím takhle neuvažoval, spíš až teď si toho vážím daleko víc.

Přemýšlel jsi někdy v dětství nebo v české lize nad možností hrát jednou v zahraničí? Myslel sis, že je toho možné dosáhnout, nebo to bylo jen v rovině snů?
Jako dítě jsem nikdy nesnil o kariéře profesionálního sportovce. Myslím, že mě to poprvé napadlo, až když jsem dostal nabídku jít hrát do Dukly. A o zahraničí jsem začal uvažovat až poslední dva roky na Dukle.

Potkal ses  i s hvězdami typu Nikoly Karbatice. Jak na Tebe působili? Měl jsi před nimi respekt?
Respekt před takovými hráči jsem neměl. Vážím si toho, co dokázali, ale myslím, že tohle na hřiště nepatří. Jakmile začne zápas, tak každý musí ukázat, že na to má a jeho jméno by mu k tomu dopomáhat nemělo. Spíš mě vždycky zajímalo, jak to dělají, či co proto dělají, že převyšují ostatní.

Jak velký rozdíl je mezi 1. francouzskou ligou a českou extraligou?
Rozdíl je opravdu velký. Hra je o dost rychlejší, silovější. Na házenou tu chodí hodně lidí, zajímají se o ni, noviny o ní píšou, fanoušci tu cestují se svými týmy. Myslím, že toho je opravdu hodně. Bohužel to hodně souvisí s financemi a s úctou ke sportu.

Měl jsi zpočátku problémy domluvit se? Umíš francouzsky? Naučil ses během pobytu ve Francii řeč?
Musím říct, že s komunikací ve francouzštině mám i nadále problémy a ještě nejméně půl roku je mít nejspíš budu. Francouzsky se učím, ale není to nic jednoduchého. Naštěstí se spoluhráči můžu komunikovat v angličtině. Při zápase sice používám francouzštinu, ale tam se jedná jenom o pár slovíček.

Jak se komunikuje v týmu, kde je víc cizinců? Jaká je na tréninku „úřední řeč“?
Na tréninku se mluví francouzsky. Trenérovi už hodně rozumím. Když si i přesto nejsem občas jistý, tak se jdu poradit se Senjou Kratovicem (bosenský spoluhráč, pozn. red.), který mi to vysvětlí v angličtině.

A jaká je v porovnání s českou extraligou 2. nejvyšší francouzská soutěž? Pracují tam někteří hráči při házené nebo to jsou i oni profesionálové?
Druhá francouzská liga je převážně profesionální, ale není to stejné jako v první lize. V každém týmu je kolem 6-8 profesionálních hráčů. Zbytek tvoří studenti nebo hráči, kteří při sportu ještě pracují. Řekl bych, že herní úroveň je tu o něco vyšší, než v České republice, ale prvních 6 týmů extraligy by se tady rozhodně neztratilo.

Jací jsou v Nancy diváci? Chodí jich hodně i na druhou ligu? Fandí?
Fanoušci jsou tady úžasní. Vždycky hrajeme před plnou halou a pokaždé fandí. Dokážou vytvořit skvělou atmosféru.

Jsi s Nancy spokojený kromě sportovní stránky i jako s bydlištěm?
S životem v Nancy jsem hodně spokojený. Mně osobně se tady žije daleko lépe než v Ivry. Jsou tu krásné parky, úžasné náměstí a nádherné historické čtvrti. I lidé jsou tu přátelštější. Také v okolí je hodně nádherných měst, která stojí za návštěvu Méty, Štrasburk, Lucemburk. Každému je vřele doporučuji.

 V létě putovalo do nižších francouzských soutěží poměrně dost českých hráčů (např. Indrák, Mika, Malina), další Češi už ve Francii působí od dřívějška. Proč je zrovna Francie pro české hráče tak atraktivní destinací?
Já bych v tom nehledal nic zvláštního. Myslím, že kluci dostali dobrou nabídku a využili toho. Obecně ve Francii působí hodně cizinců a není to tu nic nezvyklého.

Musel sis ve Francii zvykat? Jaká je tam mentalita lidí?
Mentalita Francouzů je jiná než naše či německá. Ze začátku mi to přišlo zvláštní, ale už jsem si zvykl. Na všechno tu mají čas a nic je nestresuje. Největší překážkou je jazyk. Opravdu velmi komplikovaná jsou pak jednání s úřady, s bankou nebo s telefonním operátorem. S angličtinou tady člověk totiž moc neuspěje a obyčejné vyřizování je mnohdy opravdu hodně komplikované a zdlouhavé.

Oblíbil sis vyhlášenou francouzskou kuchyni?
Francouzské jídlo mi chutná, obzvlášť jsem si oblíbil sýry, ale nemůžu říct, že by mi místní kuchyně chutnala víc než česká.

Sleduješ průběh české extraligy? Co na něj říkáš?
Sleduji hlavně výsledky. Je to dobře, že se liga vyrovnává, protože se tím zvyšuje její úroveň.

Co si myslíš o postavení Dukly?
Vzhledem ke zraněným hráčům je na tom Dukla dobře. Někdy to nebývá lehké, když se sestava nuceně mění, ale kluci se s tím vypořádávají se ctí. Snad se co nejrychleji všichni uzdraví a Dukla tak bude zase v plné formě!

Jak hodnotíš dosavadní spanilou jízdu tvého rodného Brna? Zatím se drží na medailových pozicích.
Pro mě to zas takové překvapení není, protože jsem věděl, že se do Brna vrátil Michal Dostalík a Viktor Hastík. Ale že to bude až tak dobré, to jsem nečekal :). Jsem zvědavý, jak to bude vypadat ke konci ligy.

Jsi v kontaktu s bývalými spoluhráči nebo trenéry?
Jsem v kontaktu hlavně s Radkem Mrázem a Tomášem Petržalou. Píšeme si přes Facebook. Hodně mě zajímají novinky z Dukly a jak se kluci mají.

U národního týmu proběhly změny v realizačním týmu. Co říkáš na změnu trenérů? Znáš se s novým koučem?
Pana Hudečka i pana Habra znám. Myslím, že na hodnocení jejich práce je brzo, ale oběma jim přeji co nejvíc úspěchu.

Jsi připraven nastoupit do kvalifikace?
Já jsem v pozici náhradníka a samozřejmě jsem připraven pomoct národnímu týmu, jak to jen půjde.

-red-

V příštím rozhovoru je připraven odpovídat i na vaše otázky nováček v našem týmu – Jan Petružela. Otázky na něj můžete posílat již nyní na hcduklapraha@gmail.com