A je to tady. Znovu se roztočil 10 měsíců trvající kolotoč, během kterého absolvují mladší žáci přibližně deset mistrovských a pět až deset dalších turnajů.

Házenkářský rok začali mladší žáci Dukly 4 za krásného počasí ve Všenorech. V klidném a příjemném prostředí se všem zúčastněným muselo hrát dobře.

Turnaj začal soubojem s Duklou 6, kdy jsme drželi krok do stavu 1:4, protože jsme dobře bránili a stíhali se vracet. Poté jsme ale zcela přestali bránit, v útoku ztratili 8 míčů v kuse špatnými přihrávkami a zápas byl u konce. Dukla 6 se dostala do pohody a zvýšené sebevědomí hnalo hráče k navyšování rozdílu z poločasových 1:13 na konečných 2:31.

Nepříliš dobrý začátek se přenesl i do dalšího utkání s Chodovem. S tímto týmem jsme se již setkali na turnaji ve Zlíně a věděli jsme, že můžeme hrát vyrovnaně, pokud budeme zakončovat naše útoky střelbou a ne ztracenými míči. Vydrželi jsme přibližně 10 minut a poté se nám znovu nepovedlo vyvarovat se chyb.

Všenory proti nám v předposledním utkání nastoupily buď se začínajícími hráči, nebo dokonce s minižáky, a tak jsme dali příležitost všem nováčkům od začátku utkání a „zkušené“ hráče jsme nechali zahrát jen několik minut na konci utkání. Odpovídal tomu i průběh. Většinu času byl stav vyrovnaný, v poločase jsme ale vedli 6:3, když se nám na jeho konci konečně povedlo několik akcí bez ztráty přihrávkou. Druhý poločas pokračoval v přibližně podobném duchu. Z posledních čtyř útoků jsme dali čtyři krásné branky a utkání jsme vyhráli 15:6.

Na závěr jsme se těšili na boj s kluky ze Sokola Vršovice a nakonec to opravdu boj byl. Ačkoli jsme měli jasnou fyzickou nevýhodu, dokázali jsme tento nedostatek vyrovnat zvýšenou bojovností a úsilím v obraně, v útoku jsme naopak byli rychlejší a dostávali jsme se do velmi dobrých šanci. Když jsme si ale dokázali přesně přihrát a nehodili míč do autu, neproměnili jsme střelecké příležitosti. I tak jsme se drželi stále v dosahu a po poločase 5:8 jsme sahali nejen po remíze, ale také po dvou bodech. Po neproměněné šanci z poslední minuty jsme k naší smůle nakonec nezískali ani bod po výsledku 12:13. Utkání i tentokrát rozhodlo 15 ztrát míčů při přechodu do útoku nebo přímo v útoku.

Je velká škoda, že jsme nenavázali na naše výkony ze soustředění, kde jsme nejen míče chytali, ale také velmi dobře házeli jak na své spoluhráče, tak i na branku. Již turnaj ve Zlíně ukázal, že se některé věci dají „zapomenout“ během pouhého jednoho týdne. I ve Všenorech to bylo stejné. Zlepšili jsme se vlastně až na konci zápasu se Všenory a v druhém poločase zápasu se Sokolem Vršovice. To, co jsme se naučili a umíme, zatím nedokážeme přenést do zápasu a zde se musíme zlepšovat.

Sestava: B. Magendans, F. Slavíček, Petr Puchmajer, A. Jánský, J. Tobiáš, E. Kincl, V. Bartoš, D. Grabemann, T. Žídek, J. Barda, M. Černý, A. Javorský

Trenéři Ondřej Václavek, Marie Josefusová