Již během pátku 22. listopadu jsme se museli vypravit na turnaj do severočeského Mostu, kde se po více jak deseti letech konala obnovená premiéra turnaje O pohár města Mostu v kategorii mladších a starších žáků. Prozkoumat kvality palubovky
v městské sportovní hale vyrazila dvě družstva mladších a jedno starších žáků.

Jak se ukázalo později, z Mostu jsme do Prahy odvezli téměř vše, co se dalo. V turnajové tabulce bylo obsazeno sedm polí, čekalo nás tedy šest utkání v netradičním uspořádání 1×24 minut. Na úvod jsme prohráli s Mostem B rozdílem šesti branek,
což ale ne zcela odpovídá průběhu utkání. Ještě v 17. minutě bylo utkání pouze o branku, poté jsme ale zcela nepochopitelně odevzdali několik přihrávek do rukou hráčů Mostu a bylo rozhodnuto.

V sobotu dopoledne jsme proti Strakonicím předvedli jinou, horší obranu než v pátek navečer proti Mostu. Dalo by se říct, že jsme skoro ničemu nezabránili, a i když se jednalo o lepšího soupeře, cestu za vítězstvím jsme mu příliš neztížili. Některé hráče toto utkání již v průběhu výrazně nebavilo, a tak si i mladší hráči zahráli více než obvykle. Měli z toho velkou radost, což bylo jasně patrné na jejich snaze, výrazně tak pozvedli výkon v obraně celého týmu.

V třetím utkání bylo jen otázkou, jak moc velký příděl dostaneme. Čekalo nás totiž setkání s naším A-týmem. Zmohli jsme se jen na tři branky a dostali 33. To je sice velký rozdíl, ale my jsme už vyhlíželi jiné soupeře, o kterých jsme věděli, že s nimi můžeme hrát vyrovnanou partii.

Poslední sobotním utkání nám připravilo srovnání s německou házenou. Freiberg na nás nasadil osobní obranu na polovině hřiště. Ta se dá relativně snadno překonat, pokud se ale pohne více jak jeden hráč. A přesně tak tomu nebylo v našem případě. Rychle jsme ztráceli míče a v obraně jsme se zlepšili až v posledních pěti minutách, což už bylo výrazně pozdě.

V neděli jsme měli poslední dvě možnosti, jak získat nějaké body, které jsme nakonec po jednom menším a po jednom obrovském boji urvali a skončili pátí. Most A jsme od začátku zaskočili rychlou hrou v útoku a dobrým pohybem a spoluprací v obraně. Po celé utkání jsme drželi přibližně  čtyřbrankový náskok a to i ve chvílích, kdy jsme sestavu výrazně prostřídali. V tu dobu bylo šesté místo již jisté.

Začátek utkání s Mělníkem vypadal velmi podobně, bohužel nás postihl výrazný výpadek v útoku, když se soupeř dostal na rozdíl jediné branky. Pak už se jednalo o boj o každý míč. Jeden navíc jsme v poslední minutě získali my a do tabulky se nám díky tomu připočítaly další body a poskočili jsme na konečnou pátou pozici.

Velkou pochvalu si za turnaj zaslouží E. Kincl, který neúnavně bojoval s obranami soupeřů a premiant Š. Vaněk, který zaznamenal první soutěžní branky.

Sestava Dukly B: A. Sýkora, Š. Vaněk, J. Svítek, E. Kincl, D. Grabemann, J. Barda, M. Dvořáček, Petr Puchmajer, A. Javorský, O. Kratochvíl

Trenér Ondřej Václavek