Během posledního turnaje kalendářního roku mladších žáků jsme předvedli velmi rozdílné výkony. Hned úvodní utkání se nám herně i výsledkově povedlo. Značně nám k tomu pomohl soupeř z HA Zárubova, který měl zájem hrát moderní a rychlou házenou. Po utkání jsme se tak mohli s trenéry shodnout, že kdyby všechna utkání vypadala takto, měla by pražská a česká házená dobré výhledy do budoucnosti. Po celou dobu jsme měli mírně navrch díky hráčům, kteří jsou schopni vystřelit z větší vzdálenosti. Poločas 9:5, konec 16:12, krásná a rychlá házená.

Principem všeho na tomto světě je kontrast a ten přišel hned v druhém utkání. Překvapení se nekonalo, znovu jsme proti Sokolu Vršovice zahráli hluboko pod svými možnostmi a zavřeli si cestu na 3. místo tabulky. Opět se ukázalo, že nám pomalá a výrazně silová házená nevyhovuje. Náš čas ale přijde, možná už za rok. Utkání jsme začali dobře, rychle jsme se dostali do vedení a především díky pečlivé obraně jsme drželi náskok 4 branek. Velmi rychle nám ale došly síly, což se projevilo jak výrazně horší obranou, tak i pasivitou v útoku a nepřesnou střelbou. Těsně před koncem poločasu jsme navíc dostali malou ránu, kdy byla po čase uznána branka v náš neprospěch a rozdíl byl tříbrankový 6:9. Po poločase jsme byli znovu aktivní, ale síly nám došly ještě dříve než v prvním poločase. Výsledek utkání 10:15 nás vzhledem k průběhu utkání netrápí, horší je ovšem marný vzdor moderního pojetí házené proti konzervativnímu a statickému stylu hry, který do budoucna nebude úspěšný, i když teď úspěchy přináší.

Vůbec nejhorší výkon jsme podali proti Loko Vršovice. Toto utkání jsme měli vyhrát značným rozdílem jako v předchozích turnajích, místo toho jsme vyhráli jen 9:7 po poločase 3:4. Trápili jsme se. Především zkušení hráči předvedli maximální lenost a lhostejnost nad výsledkem, a tak jsme na hřiště poslali mladší hráče. Ti sice nedávali branky, ale byla na nich patrná především snaha a chuť ke hře. Branky v takovém případě vždy přijdou, což se ostatně později potvrdilo. Uhráli jsme sice jen těsné vítězství, ale to nám ukázalo, že máme na střídačce velmi dobrý potenciál.

Na základě výkonů v utkání s Loko Vršovice jsme se rozhodli do utkání se Všenory nasadit jen mladší a nové hráče a ostatní hráli v na jiných postech než obvykle. To svědčilo především Z. Ježkovi, který si připsal hned 9 branek, když odehrál celé utkání na pravé spojce a této možnosti si od začátku do konce viditelně vážil. Stejně tak si šance vážil M. Dvořáček a M. Nikodém. Z tohoto pohledu i výsledkově jsme s utkáním spokojeni. Příjemným překvapením byly výkonu hráčů, kteří si nechali poradit především se střelbou. Naše rady přetavili na rozdíl od zkušených hráčů ve vysoké procento úspěšnosti střelby . Díky tomu jsme vyhráli velmi výrazně 27:6 (13:3).

Bohužel se nám nepovedlo splnit cíle, se kterými jsme do turnaje a podzimní části vstupovali, na druhou stranu jsme teprve v polovině sezóny a čeká nás ještě spousta utkání, kde se budeme moci zlepšovat. Za tento turnaj patří velká pochvala oběma brankářům A. Sýkorovi a J. Roháčovi, kteří v mnoha situacích zachránili své spoluhráče od laciných branek po chybách obrany a tím pádem i od těsných proher. Velkou pochvalu si zaslouží také již zmiňovaný Z. Ježek, naopak s některými dalšími si budeme muset vyjasnit jejich přístup k tréninku a následně i odraz jejich tréninkové píle v utkáních. Brzy se totiž může stát, že jejich místo s velkým klidem převezmou mladší a pilnější spoluhráči, kteří sice začali hrát později, ale pohybují se velmi rychle kupředu.

Sestava: A. Sýkora, F. Slavíček 21, K. Sich 2, Š. Vaněk 2, J. Svítek 3, E. Kincl 10, J. Roháč, M. Dvořáček 6, J. Barda 2, M. Černý, J. Homola, J. Kaisler 3, Z. Ježek 13.

Ondřej Václavek

Marie Josefusová