Bobo Cup 2014 – Velká Bystřice

Po dlouhých 5 letech jsme s minižáky Dukly 4 vyrazili na turnaj pořádaný mimo hlavní město Praha. Využili jsme nabídky našich přátel a kolegů z Velké Bystřice a zúčastnili se turnaje 12 minižákovských družstev. Během víkendu 15. a 16.3. nás čekalo celkem 11 utkání ve dvou dnech. Původně jsme měli přihlášena dvě družstva, protože, jak jsme psali již dříve, máme dostatek dětí na dvě družstva. Již zde ale začaly problémy. Souhra náhlých nemocí a kurzu ve škole způsobila, že se nám nepodařilo zajistit dostatečný počet hráčů na 2 družstva. Ačkoli jako Dukla máme dětí na 8 takových družstev, spolupráce nám v tomto směru vázne. Nezbývalo nám než spoléhat na slíbenou pomoc velkobystřických přímo na místě, protože odehrát 22 utkání v 9 hráčích je velmi náročné, obzvláště když se hraje na dvou hřištích zároveň.

Těšili jsme se, že si konečně zahrajeme pořádný turnaj 4+1, který nemáme možnost si zahrát v Praze díky některým trenérům, kteří hrají zasunutou obranu. Opak byl ale pravdou. Ve skutečnosti jsme si zahráli jen 4 utkání, kde jsme naše hráče opravdu prověřili hrou, kterou od nich vyžadujeme. Další utkání vypadalo asi takto: 4 hráči soupeře stali u jejich brankoviště a náš jeden hráč běhal, zbylí 3 hráči stáli a dívali se, co hráč s míčem udělá. Pokud nám soupeř umožnil hrát naši hru, hráli jsme skvěle, na hru byl krásný pohled. Rozhodně jsme nebyli nejlepší týmy, ale při otevřené hře jsme se i při malem počtu hráčů drželi velmi statečně. Na postavenou obranu jsme neměli příliš šancí, protože jsme měli ve většině utkání výškovou nevýhodu. Několik družstev bylo ale i tak možné porazit i na postavenou obranu. Nakonec skončilo družstvo Dukla 1 na 7. místě a Dukla 2 na 10. místě. Vzhledem k faktu, že jsme museli hráče točit v obou družstvech, jsou tyto výsledky maximem, co jsme mohli dokázat. Co je pro nás ale nejcennější, je bojovnost a přístup chlapců během utkání. Ani v jednom nepřestali hrát, i když na nich byla jasně patrná značná únava a snažili se dělat vše, jak jsme si řekli.

Za tom jim patří obrovské díky, stejně tak jako pořadatelům za uspořádání takto velkého turnaje. Jedinou kaňkou na pořadatelství byla lhostejnost k chování trenérů a diváků, kteří na turnaji měli téměř neomezené možnosti, i když byl jejich pohyb po areálu omezen plánkem, který ale nikdo nedodržoval a ani jeho dodržování nikdo nehlídal. Nechat své hráče a hráčky v rolích rozhodčích slýchat nepěkná slova a vystavovat je psychickému tlaku dospělých není to, co by měl pořadatel tolerovat, obzvláště v této kategorii.

Děkujeme za hru D. Grabemannovi, J. Vlčkovi, M. Dvořáčkovi, J. Procházkovi, J. Horynovi, A. Bubákovi, D. Markovi, A. Al Hojarimu a J. Ježkovi.

trenéři Marie Josefusová & Ondřej Václavek