O posledním prázdninovém víkendu jsme se vydali vlakem na relativně dlouhou cestu do hanácké Velké Bystřice, kde jsme sehráli zajímavě obsazený turnaj v kategorii mladších i starších žáků. V naší kategorii mladších žáků jsme sehráli 5 utkání v základní skupině a jedno následné o konečné umístění. Teoreticky nám k medaili stačilo vyhrát dvě utkání v základní skupině a nedělní finálové utkání. Ačkoli jsme nic takového neplánovali, přesně jsme naplnili tento scénář. Brzy ráno v sobotu jsme zahájili turnaj v hale ZŠ TGM ve Velké Bystřici utkáním s Duklou 6. Tentokrát jsme drželi krok až do 7. minuty, kdy jsme drželi vyrovnaný stav 5:5. Od té doby rozdíl ve skóre postupně zvyšovali na výsledných 21:11. Rozdíl o 10 branek je za dlouhou dobu nejnižší, který jsme udrželi a to především díky pečlivé obraně. Následně nás čekal velmi slabý celek z Frýdku-Místku, se kterým jsme si bez problémů podařili i ve výrazně obměněné sestavě, kdy si hráči zahráli ve funkcích, na které se obvykle nedostanou. V třetím utkání jsme předvedli velkou bojovnost a chuť po výhře. S Ivančicemi jsme dobře začali a kontrolovali hru. V polovině jsme ale výrazně zpomalili hru a hned to na výsledku bylo znát. Včas jsme se ale probrali a zvítězili 14:11. Po obědě jsme ale dostali tvrdou lekci z rychlosti a efektivity hry. Vypadlo to, jakoby naše těla zůstala ve Varně, kde jsme se stravovali. Náš útok se téměř vůbec nedokázal prosadit v postupném útoku a do rychlých útoků jsme se skoro nedostali, protože jsme nebyli schopni ubránit dobře se pohybující hráče Velké Bystřice. Výsledkem byla krutá, ale zcela zasloužená prohra s vítězem turnaje 14:26. Závěrečné sobotní utkání mělo rozhodnout, kdo v základní skupině skončí na 3. a 4. místě. Bohužel jsme to byli my, kdo vícekrát netrefil branku z pozic, které jsme si dobrým pohybem pracně připravili. I když jsme bojovali, nepodařilo se nám utkání v závěru otočit, naopak jsme dostali ještě další branky a prohráli jsme 14:17. Co jsme ale nestihli v sobotu, nechali jsme si na neděli. Hned od úvodu jsme udělali vše pro to, aby se neopakovalo sobotní utkání. Byli jsme rychlejší a viditelně jsme chtěli více vyhrát. Systematicky jsme si budovali náskok hlavní díky úspěšným dohrávkám do pravého křídla, odkud nezvykle často přesně mířil M. Černý. Jeho branky nám dávali klid do obrany, která tentokrát pracovala na výbornou. Jediným jejím výpadkem bylo utkání s domácími. Již minutu před koncem jsme mohli na střídačce s hráči oslavovat zisk bronzové medaile, první po více jako roce. K jejímu zisku vedla především skvělá spolupráce v obraně, kde byli kluci schopni spojit své síly a zabránit rychlým průnikům soupeřů především v prostoru spojek. V útoku pak dobrý pohyb, přesné přihrávky a náběhy a rychlá spolupráce všech hráčů.
Finálová výhra 17:11 byla krásnou tečkou za turnajem, který se, pevně věříme, stane stálicí kalendáře akcí mládežnických družstev. Velké díky patří kromě ostatních hráčů a kolegů také organizátorům v čele s Pavlem Vodičkou, Petrem Součkem a Petrem „Bobem“ Mojžíšem, díky jejichž práci jsme se na Moravě cítili jako doma.
Sestava: D. Grabemann, A. Sýkora, J. Vlček, J. Kaisler, M. Rakouský, J. Rakouský, J. Horyna, M. Dvořáček, M. Černá, R. Bergman, H. Pytlíček a M. Boudník
Trenéři M. Josefusová, Š. Raisová, O. Václavek
